Mindfulness v józe: jak být opravdu „tady a teď“
Kolikrát stojíš na podložce, tělo se hýbe… ale hlava je úplně jinde?
Co uvařím, co nakoupím, děti ve škole, rozhovor ze včerejška, plány na zítřek…
A právě tady přichází na scénu mindfulness – všímavost. Ne jako další věc, kterou je potřeba „dělat správně“, ale jako jemné připomenutí, že tenhle okamžik už je dost.
Co znamená mindfulness v yogové praxi?
Mindfulness znamená vědomou pozornost k přítomnému okamžiku – bez hodnocení.
V józe to není o tom, jestli zvládneš složitou ásanu, ale:
- jestli vnímáš dech
- jestli cítíš své tělo
- jestli si všímáš, co se děje uvnitř
Yoga a mindfulness spolu přirozeně souzní. Ásany dávají tělu pohyb, dech dává rytmus a pozornost propojuje vše dohromady.
Proč je tak těžké být „tady a teď“?
Protože jsme zvyklí:
- spěchat
- plánovat
- hodnotit sebe i ostatní
- být pořád „o krok napřed“
Na podložce se tyhle návyky jen zvýrazní. A to není chyba – je to pozvánka ke zpomalení.
5 jednoduchých způsobů, jak přenést mindfulness do yogové praxe
1. Začni dřív, než se pohneš
Ještě než vstoupíš do první pozice, zastav se.
Sedni si nebo lehni. Zavři oči.
Zeptej se sama sebe:
Jak se dnes mám? Co moje tělo potřebuje?
Tahle krátká pauza nastaví celý tón praxe.
2. Vrať se k dechu (znovu a znovu)
Dech je kotva přítomnosti.
Kdykoli si všimneš, že mysl utíká pryč:
- nesnaž se ji zastavit
- jen ji jemně přiveď zpět k dechu
Nádech. Výdech. Nic víc není potřeba.
3. Praktikuj Yogu pomaleji, než je ti pohodlné
Mindfulness často začíná tam, kde končí automatismus.
Zkus:
- zpomalit přechody
- vnímat každý detail pohybu
- zůstat v pozici o dech déle
Ne proto, abys něco „dokázala“, ale abys byla.
4. Pusť hodnocení
„Dnes mi to nejde.“
„Včera jsem byla lepší.“
„Takhle bych to měla cítit?“
Všímavost není o lepší verzi sebe sama.
Je o pravdivém kontaktu s tím, co je teď – příjemné i nepohodlné.
5. Přenes yogu mimo podložku
Mindfulness nekončí savásanou.
Zkus si všímavost vzít s sebou:
- při chůzi
- při jídle
- při rozhovoru
- při obyčejném dýchání během dne
Jóga pak přestává být jen cvičením a stává se způsobem bytí.
Co když se mi nedaří soustředit?
Dobrá zpráva: to je taky mindfulness.
Všimnout si, že mysl utíká, je úspěch – ne selhání.
Každý návrat k přítomnosti se počítá.
Mindfulness není klid. Je to upřímnost.
Možná přijde ticho.
Možná neklid.
Možná emoce, které jsi dlouho potlačovala.
A všechno je v pořádku.
Být „tady a teď“ neznamená cítit se dobře.
Znamená to dovolit si cítit to, co je skutečné.