Bolest pod lopatkami se mi vrací už delší dobu. Někdy ji cítím jen lehce, jindy mám pocit, že mám celou oblast zad staženou a zatuhlou. A protože YOGA je součástí mého života, začala jsem si klást otázku, co dělám špatně, jestli za to může špatné provedení ásan, příliš dynamické tempo lekce, přetěžování v běžném životě, věk, špatné sezení u počítače, dech, stres.
Ať je na vinně cokoliv, dala jsem si za cíl to najít a následně si odpovědět, jestli mi může YOGA s touhle bolestí opravdu pomoct?
Rozhodla jsem se to neřešit jen teoreticky, ale sestavit si vlastní praxi a nějakou dobu ji pravidelně cvičit.
Co jsem zjistila?
Že mi nepomáhá pouze „protáhnout bolavé místo“. Mnohem lépe na mě funguje kombinace rozhýbání hrudní páteře, práce s lopatkami, aktivace zad a dechu.
Všimla jsem si, že moje bolest souvisí s tím, kolik času strávím sezením,(jako psychoterapeut 3-5 hodin denně) jak jsem unavená nebo jak moc jsem během dne ve stresu.
Moje oblíbená sestava:
Kočka–kráva
Jednoduchý pohyb, ale pro mě jeden z nejlepších začátků. Pomalu rozhýbe celou páteř a zároveň začnu vnímat, co se děje v oblasti lopatek. Kroutím u toho všelijak hlavou, zády, boky, zkrátka rozhýbu celou páteř a začínám vědomě dýchat.
Pozice protažení jehly, Thread the Needle
V kleče protáhnu pravou paži pod levou a položím se na zem pravou tváří. A prostřídám. Jde o jemnou rotaci hrudní páteře. Tahle pozice mi dává velmi příjemný pocit prostoru mezi lopatkami.
Nízká kobylka
Tady už nejde jen o protažení. Jemně aktivuji svaly zad a soustředím se na stabilitu lopatek. Právě kombinace uvolnění a následné aktivace mi během mé praxe nejvíc vyhovuje.
Pes hlavou dolů
Většinou si dělám celý pozdrav slunci, ale nejraději z toho mám psa hlavou dolů. Roztahuji přitom lopatky do stran, ramena zvedám nahoru a dýchám. Úplně miluju toto protažení zad a zadní strany nohou.
Dech do zadních žeber
A nakonec něco velmi důležitého-dech. V lehu se soustředím na to, jak se při nádechu rozpínají zadní žebra. Najednou mám pocit, že se do oblasti kolem lopatek dostává mnohem více prostoru.
Když to shrnu:
Po cvičení mám záda uvolněnější, oblast pod lopatkami vnímám méně napjatou a zároveň mám pocit, že se mi lépe hýbe hrudník i ramena.
Neznamená to, že bolest úplně zmizela. Ale naučila jsem se lépe vnímat, kdy se objevuje, co jí předchází a jaký pohyb mi dělá dobře.
Doma, nebo ve studiu?
Za mě oboje. Někdy stačí malý dotek lektora na správném místě a hned je nám jasné, že musíme např. stáhnout ramena, uvolnit hlavu nebo se pořádně nadechnout do žeber.
Ve studiu je skvělé, že vás někdo vede a může si všimnout věcí, kterých si sami nevšimnete. Pro pravidelnost je ale domácí praxe důležitá. Mě stačí 10 minut.
Co bych doporučila?
Pokud vás také trápí oblast pod lopatkami, zkuste nejdřív méně a pomalu. Nesnažte se bolest „rozmasírovat“ nebo násilně protáhnout. Všímejte si, jak se tělo při jednotlivých pohybech chová.
A hlavně – bolest není něco, přes co bychom měli cvičit za každou cenu. Pokud je silná, dlouhodobá, zhoršuje se nebo se objevují další potíže, je lepší obrátit se na fyzioterapeuta nebo lékaře.
Pro mě se ale YOGA stala velmi příjemným způsobem, jak se o svoje záda starat. A tuto konkrétní sestavu jsem si ušila na míru. Třeba i vy máte nějaké tipy, jak se protáhnout a já budu ráda za vaše sdílení.